neděle 21. září 2014

Adorační kaple

Ahoj, Ježíši přítomný v Posvěcené eucharistii. Miluji a uctívám Tebe, můj Páně a Bože. Děkuju Ti za to, že jsme s Tebou dnes, Ježíši. Chyběl mi návštěva u Tebe v této kapli, Pane, když jsme byli mimo město. Děkuji Ti za příležitost být přítomný během zjevení Tvého Matky Marii. Jaké velké požehnání a milost, Pane. Velmi Ti děkuju, Ježíši! Děkuji, nejmilovanější Matko Marie, že jsi přijela na zem a přinesla svou svatou vůni do našego suchého světa tak potřebujícího krásy a lásky; který je tak potřeba Tebe.

“Jsem vítán, moje dítě za vše. Děkuji Ti za návštěvu u Mne ve své přítomnosti v eucharistii. Raduje mě, že jsi udělal oběti během rodinních dovolených na to, aby ses mohl strávit čas se mnou v Adoraci a také abys šel na zjevení Mojí Matky. To bylo pro tebe, tvou rodinu i pro její komunity nejdůležitější. Vylila své matčinské požehnání a milosti všem přítomným. Miluje svou komunitu a raduje se, že hledáš svatost.”

Zůstávej vždy blízko Mojí svaté Matce a budeš mít své srdce plné - svatosti. Vím o tvém toužení, moje dítě, a slyším všechny tvé modlitby pro tento úmysl. Sv. Pio slyšel také tvoje modlitby za tento úmysl a prosí Mne o milosti ke svatosti pro tebe i tvou rodinu. Nebej se obávat padání, ale jen vstaň a pokračuj ve sledu mně. Čas je důležitý, moje drahá duše. Duše jsou na hře. Pokračuj cestou, kterou jsem ti položil pro tebe i tvou rodinu pro Moji Matku a já tě vedu. Když se staneš netrpělivým, modli se za mír a milost. Miluju Tebe a jsem blízko Tebe a nikdy neopustím Tebe.”

Děkuji Ti, Ježíši. Také tě miluji. Modlím se, abych rostla v lásce k Tobě, ale nemohu to udělat sám, Ježíši. Moje srdce často cítí pustinu a neplodnost a nerozumím tomu, když jsi pro mě udělal tak mnoho. Měl bych skákat z radosti ze lásky k Tobě, můj Bože, ale cítím se tak ztracený, osamocený a bez pravé radosti. Cítím se doma pouze během této tiché doby Adorace, během liturgie eucharistie nebo když jsem hluboko v modlitbě. Nemohu si vysvětlit mnoho toho, co se děje uvnitř mě, Pane, jen že jsem nešťastný bez Tebe anebo nejlépe, cítím se izolovaný i s davem lidí kolem sebe. Cítím se tak, jako bych žil život pouze na automatickém režimu místo skutečně vášnivě prožívat každý okamžik. Co je špatného na mně, Ježíši? Nechtěl jsem být tak bezradostný a nevděčný. Prosím Tebe, Pane, za všechny ty krátké chvíle, kdy jsi byl zklamán a selhal jsi mi. Pamatuji si čas, když jsem hořel láskou k Tobě, Ježíši.

Lituju, že Tebe zklámal, Pane. Miluju Tebe a chtěl bych Ti potěšit.

„Má dítě, to je normální průběh duchovního života. Zkušenosti přicházejí v přílivu i odlivu, podobně jako oceán má vysoké a nízké přílivy. V duchovním životě taktéž existuje určitý rytmus. Nezaměřuj se na city nebo zkušenosti, protože budou v permanentní změně. Zaměř se pouze na to, že mne miluješ, já jsem tvůj Ježíš. Můžeš si také zamyslet a meditovat nad mou trpělivostí a smrtí. Tímto způsobem si připomeneš moji velkou lásku k lidstvu, ke každému jednotlivci za něhož utrpěl intenzivní bolest, krutost a mučení od těch samých lidí, které jsem zemřel zachránit. Miluji své děti tak moc, že bych tuto trpělivou cestu znovu podstoupil, kdyby to bylo nutné k záchraně dalších duší, ale má dítě, není to potřeba. Moje skutek milujícího spásy byl tak veliký, že Otec přijal moji obět za všechny časy, pro všechny lidi, ty kteří již zemřeli, ti kteří žili v té době a ti kteří se narodí později; Všichni lidé kdykoliv stvoření i budoucí. Moje láska pokrývá vše a zahrnuje všechno. Na tom bys si měl vzpomenout a ne na své vlastní city. Důvěřuj mi, má malá dítě. Důvěřuj tomu, že pracuji v tvé duši, neboť tak je. Máš jen milovat mě a toužit po svatosti. Objíma tě a uloží tě do svého svatého, smilujícího srdce.“

Děkuju Ti, Ježiše. Miluji Tebe.

„A já miluju tebe. Nikdy se nemám dost na tom, když mi moje děti říkají, že mne milují.“

Dobře, Pane. Raduji se tomu!

„Má dceři, staráš se o mnoho věcí.“

Ano, Pane. Všechny starosti ti přináším, Ježiši. Tyto břemena položím k nohám tvého kříže, Pane, aby byly svázány Tebou na věky. Každou starost, obavu, břemeno ti dávám. Očišťuj mě, Pane. Udělej ze mne svého vlastního.

„Jsi má, má malá ovčičko. Patříš mi a já tě drží v bezpečí svého Svatého srdce.“

Děkuju Ti, můj Pane a Spasitel.

„Má dceru, děkuju ti za pokání, které jsi Mi nabídla, když jsme s tvou rodinou vystoupili na horu v takové horko. Moje Matka ti děkuje za to, že se jí zasvětili. Byla velmi potěšena. Řekni své dceři, že ji díkyji za její pokání a obětování. Celý nebe jásal pro ni a modlil se za ní. Až malý (jméno vynecháno) měl těžkosti při výstupu a trpěl z horka. Jeho oběť byla velmi příjemná nabídka. Nemohu ti vysvětlit, jak bys to pochopila, kolik milostí jste dostali na (místo vynecháno) během vaší pouti tam i kolik milostí bylo získáno pro svět, pro duše, které Mě neznají nebo jsou od Mě daleko vlastní vůlí. Obětování všech bylo hodné nabídka Bohu v nebi, zvláště takovéto při svátku Vznešení kříže. Má dceru, máš něco, co tě tísní a chtěla bys se o tom s Mnou promluvit?“

Ano, Pane. Ano mám. Přečetl jsem malou část zprávy (jméno vynecháno). Cítila jsem, že bych měla vysvětlit bod diskuse, kterou měli. Teď mi lituje, že jsi se o tom neptala předtím než to udělal. Promiň mně, Ježíši. Pane, on by rád slyšel nebo přečetl zprávy, ale nejsem si jistá, jestli by to bylo dobré udělat. Co k tomu říkáš, Ježíši?

„Můj dítě, (jméno vynecháno) byl zvolen pro velmi zvláštní roli, kterou mu svěřila Moje Matka. Byl formován a péčově vychováván k tomu, aby přijal svou roli ve formování a zakládání komunity Moje Matky. Množství zpráv a dialogů mezi námi se týkalo komunity Moje Matky, ale zároveň si myslíš na čas sdílení Mojích slov, která jsi ti diktovala. Máme zvláštní vztah, ty a já, protože tě formuju a slouží jako tvůj duchovní ředitel. Jsou to velmi zvláštní časy

Sdílíme spolu, když uctíváš Moje eucharistickou přítomnost. Rozumím tvé citlivosti při sdílení Mojích slov, našeho dialogu, protože je intimní a soukromý. Chci, aby si to promyslela; bude-li sdílená náš láska k sobě vedet lidé od Mene nebo ke Mně?“

Pane, když tak říkáš, myslím, že by to mohlo přiblížit lidi k Tobě. Nevidím, jak by je mohlo odvádět od Tebe, pokud by nevedlo lidé zaměřit se na mě místo na Tebe. Věřím, že toto stojí v základu mé nesnadnosti sdílet to. Zdá se mi, že tomu bráním z hloubky své podstaty.

Nechtěl bych být sebestředný, Ježíši, neboť chtěji, aby celý svět věděl, jak sladký jsi, jak drahý a jak moc nás miluješ. Stydím se, Pane, a nechtěji, aby někdo věděl, že to jsem já. Kdyby bylo anonymně, nebyl bych tak nervózní při sdílení, a přestože cítím tuto nejistotu a váhání, toužím také sdílet, aby byli povzbuzeni a mohli se učit od Tebe, jako jsem já. Ježíši, jsem sprostý protiklad! „Má dceru, jsou to normální úvahy a navíc zdravé. Žádám tě, abys mi důvěřovala v časech pochybností a nejistoty. Nechávám také rozhodnutí, kdy sdílet a s kým, neboť když jsi již někomu sdělila, modlila ses předtím. Ve skutečnosti, než si přečetla část mých slov (jméno vynecháno), modlila ses ke Mně a ke svému Duchu první. Teď to pamatuješ?“

Myslím si, Ježíši.

„Důvěřuj mým Duchu a mému vedení, ale pouze po modlitbě a poslechnutí mého hlasu v tvém srdci.“

Ok, Ježíši. Pane, starám se také o to, co by mohlo následovat po sdílení s komunitou, pokud k tomu dojde (sdílení Vašich slov). Nechtěji být příčinou jakéhokoliv zla nebo špatných citů.

„To je pochopitelné, má dceru, ale nejsi zodpovědná za to, co ostatní dělají s mými slovy. To bude jejich volba, má dcero. Staráš se o sdílení mých slov (jméno vynecháno), ale chtěl bych, aby ses tak učinila. Potom nechte ho rozhodnout, kam odtud jít dále. Povol si důvěřovat mu jako zakladateli mojí matčiny mladé komunity. Takto se také důvěříváš jí. Rozumíš to, má dcero?“

Myslím si, Pane. Vaše Matka, Blahoslavená Panna vybrala (jméno vynecháno) pro tuto roli, takže důvěřováním mu ve vedení nás a důvěrou v to, že sdělí slova, které jste mi dal pro komunitu (či co se týká komunity), ukazuji svou důvěru Blahoslavené Panně a jejímu výběru (jméno vynecháno). Je to správné pochopení, Ježíši?

„Ano, malá. To je přesně lekce, kterou chtěl bych, aby ses naučila. Velmi dobře řečeno!“

Děkuji Ti, Ježíši. Jsi velmi laskový a trpělivý s takovým jednoduchým dítětem jako já. Nejsem moc dobrá v tom, abych pochopila, co říkáš, Ježíši, a i když to někdy pochopím, často (skoro vždy) zapomenu. Děkuji Ti za to, že na mě nevzdáváš, Pane.

“Má dcero, budou mnohé těžké časy pro moje Matčino společenství. Budou také těžká rozhodnutí, která bude tížit (jméno vynecháno), můj syn. Moje slova o matčině společenství budou užitečné v dobách velkých zkoušek. Ačkoli mnoho toho, co je napsáno, nebude na první pohled pochopeno jím, jak se věci odehrávají a moje slova jsou čteny znovu a znovu, bude pochopeno mnohem více. Závoj bude odhalován trochu po trosku a objeví se hlubší význam. Ty to již zjistil, ne tak, má malý můj?”

Ano, Pane; do jisté míry jsem si toho všiml. Je vždy jasnější v retrospektivě a i když čas plynul. Když se vrátím k dřívějším záznamům ve svém deníku, najdu nové pochopení a hlubší význam. Někdy myslím, že jsem jen zapomněla, že jsi něco řekl; zní to nově.

“Má malá ovčičko, je tomu tak proto, že pro tebe je příliš mnoho na to, abys vše pochopil najednou. Růst trvá čas, moje dítě.”

Ano, Pane. Vidím, že ano. Pane, máš mi ještě něco říct?

“Ano, mé dítě. Budete se soustředit na připravování domu, balení a mnoho úkolů, když bude váš dům nabízen k prodeji. To vyžaduje hodně času a energie. Nebojte se však, že budete tyto věci, které jsou důležité, ale nehodláte je považovat za duchovní v přírodě, protože budu s vámi a bude pokračovat ve vaší duši, těch všech členů vaše rodiny. Když pracujete na svém domově, připravujete se na další fázi své cesty. Při třídění věcí rozhodující, které dát jiným a které balit, budete podnikat cestu svým životem a vzpomínat na obtíže i drahé paměti. Během tohoto času bude pokračovat ve vaší duši. Začnete proces oddalování a začnete vstupovat do doby opouštění věcí, událostí a lidí za sebou. Zůstávají v vašem srdci ti, kteří jsou vámi drazí, ale začnete proces „sbohem.“ Ujistěte se, má malá můj, že jsem s vámi jako je můj Otec na nebi. Teď se připravujete odstartovat těžkou fázi konce svého času v rodné zemi a začít svou “útěk do Egypta.” Pomyšlete si a zamyslete se nad těmito věcmi, které jsem řekl vám. Zvažte paralel mezi vaším životem a tím Svaté Rodiny. Mé dítě, proč Josef vzal moji Matku a mě během noci do Egypta?”

Abys unikli Herodovi, Ježíši, který chtěl zabít Tvé život.

“Ano, moje dítě. Sv. Josef poslouchal varování dané mým andělem a rychle odešel. Byl zodpovědný za ochranu mé Matky a mě, a proto udělal to, co mu Bože nařídil. V ochraně mě zachoval spásu pro moje děti, chránil to, co má přijít, mou pravou církev. Proto, moje malé jagnětko, sv. Josef je ochránce Svaté rodiny a Církve. Vaše rodina musí také odejít, abyste splnili vůli mého Otce. Budete všichni pod ochranou mé Matky a sv. Josefa a půjdete do pouště, kde se společenství rozkvetá jako oázis pro ostatní. Udělávajíc vůli mého Otce na pozvání mé Svaté Matky, budete všichni chráněni, ale ještě důležitější je to, že vaše společenství, které patří mé Matce, bude přístavem v bouři pro ostatní během dob velkých zkoušek. Vidíš, moje dítě, jak důležité je mise mé Matky pro její společenství? Začínáš vidět, malý můj?”

Myslím ano, Pane, i když to pravděpodobně není než vrchol ledovce. Vím, že nemohu plně pochopit, ale věřím, že doba pronásledování bude neobvyklá jakákoliv jiná doba, kterou známe.

“Ano, moje dceru. Bude to podobné dnech v rané církvi, kdy satan pronásledoval mou mladou církev a mnoho svatých mučedníků vstoupilo do mé nebeské říše. Ale bude horší, protože nástroje a zbraně, které má lidstvo nyní, jsou mnohem smrtelnější. Budou rozsáhlé zničení a ztráty nevinných životů jako nikdy dříve. Ano, moje dítě, to je těžké pochopit. Neboj se však, neboť jsem s tebou. Neopustím svůj pozůstatek. Moje Matčiny komunity budou oázami míru, lásky, úkrytu a ochrany, skrze které obnovím svou církev a život, jak jej znáš, nebude již takový, neboť moje Matka učí nový způsob života. Moje dceru, tento ‘nový způsob’ je pro tebe i pro mé další děti nový, ale není ‘nový’ v tom smyslu, že to je způsob, jakým Bůh od počátku zamýšlel život na zemi pro své děti. Budou mnoho fyzické práce, ale mnohem více radosti, jednoty a lásky. Všechny budou uctívat mě, jednoho Boha, Stvořitele všeho, Syna i Ducha Svátého. Moje děti budou uctívat v jednotě a věřit v mé eucharistické přítomnosti. Ano, moje dítě, to ti dá velkou naději,. Soustřeď se na můj slib tebe a tvé rodině, Matčiným komunitám, pro nový způsob života. Stane se, moje dceru. Buď odvážná. Když přijdou obtíže a zkušební doby a cítíš se testována, důvěřuj svému Ježíši. Modli se za své bratry a sestry, kteří mě neznají nebo mi nepůsobí. Přichází čas, i když je již tady, kdy ti, kdo jsou nejistí, musí vybrat mezi mnou, světlem, či mojím protivníkem, temnotou. Čas oddělení je blízko. Modli se, modli se, modli se za srdce otevřené pro mě, Boha. To je vše, má malá ovčičko. Vstup do času přípravy své rodiny s radostí vědíc, že mi dáváš svoje ‘ano’. Máš v to důvěru. Moje Matka přijala tvou konsekraci jí a patříš k ní i ke mně. Vaším duším nic nehrozí. Obnov svou konsekraci, pokračuj ve modlitbách a obětováních a necháme začít tento čas uzavření. Uzavření vašeho starého života. Jak tato fáze dojde k závěru, začíná mise mého Otce.

“Jdi v míru, má malá miláčku, jistá mé přítomnosti a mé lásky.”

Děkuji Ti, nejmilostivější Spasiteli. Miluji Tebe a důvěřuju Ti.

“Požehnávám tě ve jménu mého Otce, ve svém jméně i v jméně svého Ducha Svátého. Jdi nyní v mém míru. Buď láskou k druhým.”

Děkuji Ti, môj Ježíši. Miluji Tebe!