Sv. Tomáš Aquinas přichází. Klaní se před Nejsvětější Svátostí. Andělé mu pomáhají usednout na místo vedle mě. Říká: "Chvála Ježíši."
"Poslouchej, andělu, to, co Nebe zde učí - Zjevení Komor Sjednocených Srdcí - je velkou částí toho, čeho učil Ježíš v Chrámu. Samozřejmě neodkazoval na Nespořádané Srdce jako na Světlou Lásku, ale i tak to je stejná duchovní cesta, kterou se pokoušel vést farizeje. Cíl svého úsilí nedosáhl, protože byli ponořeni do duchovního pyšného."
"Tento duchovní pyšný člověku říká, že má všechny odpovědi. Je spokojen se svým duchovým stavem. Krátce řečeno, je pokrytecký. Zpráva a její plody mohou být kolem něj všude, ale on to nevidí. Duchovní pyšnost je smrtelná. Je jako cesta k cíli s přikrytýma očima, odmítající se pustit nebo si odstrčit pásku, protože duše předpokládá, že zná svou cestu."
"Všechno o důvěřivém vzdání se, které přijímá tuto Zprávu, souvisí se svobodnou vůlí. Pokud duše myslí díky duchovnímu pyšnosti, že je na správném místě duchovně, nepohne svou vůli k vstupu do První Komory."
"Věř mi, tato hluboká Zpráva nese s sebou hojné milosti ke vstupu do První Komory. Potřebuje se jen skromné 'ano'."