pondělí 2. dubna 2018

Druhý velikonoční den, velikonoční pondělí.

Nebeský Otec mluví po svaté oběti v tridentském ritu podle Pia V. prostřednictvím své ochotné, poslušné a pokorné nástroje a dcery Anny.

Ve jménu Otce, Syna i Ducha svatého. Amen.

Dnes 2. dubna, druhý den Velikonoc, slavili jsme hodný a světy oběť v tridentském ritu podle Pia V. I dnes byla u nás v domácím kostele v Göttingenu intimní, hluboká a svatá atmosféra. Oltář byl pokryt květinami různých barev jako koberec z kvítků. Andělé včetně archandělů chodili tam a zpět a klaněli se svátosti v tabernákulu i Vzkříšenému Spasiteli během svaté oběti.

I dnes k vám mluví Nebeský Otec: .

Já, Nebeský Otec, mluvím k vám dnes, druhý den Velikonoc, moji milovaní děti Otce a Marie, prostřednictvím své ochotné, poslušné a pokorné nástroje a dcery Anny, která je úplně ve mém vůli a opakuje pouze slova, které přicházejí od mě.

Milovaný malý stádo, milované následovníky a milované poutníky a věřící z blízka i daleka. Dnes jste slavili druhý den Velikonoc a potvrdili, že Ježíš Kristus náš Pán a Spasitel skutečně vstal z mrtvých.

Můžeme jen opakovat: "děkujeme, děkujeme, děkujeme za toto poznání. Ježíš Kristus zemřel za nás a na třetí den vstál. Věříme v to pevně a nechceme si od někoho tuto víru odebrat! Tato pevná víra nedělá z nás nestálé.

Jaký byl stav věřících tehdy? Ženy šly k hrobu, protože chtěly pomazat tělo Ježíše Krista a sloužit mu. Uviděly, že kamení, které leželo před hrobem, bylo již odvaleno. Byly velmi překvapené a vešly do hrobu. Anděl seděl na kamenu a oznámil jim, že Ježíš Kristus už v hrobě neleží, ale vstál.

Ženy uvěřily andělu. Oznámily to apoštolům, kteří také chtěli jít k hrobu. Ale byli nestálí a nevěřili. Chtěli vidět zázrak. Nevěřili v něj. Musel se ukázat nám, jinak bychom neuvěřili, že vstál.  Nepamatovali si, co jim Ježíš před svým utrpením prorokoval. Musel projít trápení, být ukřižován a na třetí den vstát. Už to neměli na paměti, protože proroctví Ježíše zapomnělo, ale nyní si toho znovu vzpomenuli. .

Ježíš Kristus se jim ukázal, byl uprostřed nich, ale nepoznali ho. Jejich oči byly zakryty. Musel jim dokázat, že je skutečně mezi nimi. Teprve při lámání chleba jej poznali. Teprve tehdy se jím otevřely oči, že opravdu u nich bývá.

Nevyžaduje dnes skutečně otvírat oči knězům, aby uvěřili? Ježíš Kristus je skutečně a pravdivě na oltáři před nimi a obnovují obětování kříže na oltáři obětí.

Mohou dnes kněží ještě opravdu konat obětování kříže, nebo se pro ně stalo jen symbolem? Nejsme už díky ekumenismu protestantskými?

Na koho dnes při proměnách kněží hledají? Hledají na lidi a otáčejí se zády k Ježíši Kristu, aniž by cítili, co dělají! To ještě někdo rozumět může? On je skutečně mezi námi s tělem a krví, s Božstvem i lidstvím. To je pravda.

Ale tyto pravdy již dnes neživou a svědčí kněží. Museli by ještě založit toto velké tajemství Sváté Eucharistie? Kde je víra? Zapomněli opravdu na vše, co slíbili a vyznali při kněžském vysvěcení jako největší pravdu? Změnil se mezi tím Ježíš Kristus nebo kdo se změnil? Změnila se teď víra tak, že je moderní?

Co znamená "obvyklá a mimořádná Svátá Mše"? Porozuměte tomu někdo z vás? Nebo vy, moji milovaní věřící, plavete se společným proudem modernismu? Neptá se každý na tom, kde je pravda?

Proč lidé mlčí ze strachu před tím, aby museli vyznat víru, z pohodlí nebo nevědomosti? Nebo mlčíme, abychom nebyli posměšováni?

Zapomněli jsme opravdu na toto velké tajemství, které se odehrává při každé Sváté Mši Oběti na všech obětních oltářích celého světa? Je to ještě dnes pravda nebo již byla pravda zfalšována?

Co je pravda o každom z nás? Jsme opravdu stále katolíci, křesťané, nebo se víra, Jediná Pravdivá Katolická a Apoštolská Víra, stala jednou ze mnoha? Je tato katolicita ještě rozpoznatelná?

Tento Svátý Obětní Svatostánek je zakázán v tridentském obřadu podle Pia V. Tento byl kanonizován již roku 1570, což znamená, že se nemůže měnit. Jen z tohoto svatého obětního svátku můžeme přijímat plné proudy milosti, aby jsme zvládli svůj každodenní život.

Nejsme už v největším pronásledování křesťanů?

Ježíš Kristus dnes každého kněžského syna ptá: "Věříš mi, milovaný kněži, že se mohu proměnit v tvých posvěcených rukou? Nebo již nechceš mi tuto přání udělit? Musím ti ještě vše dokazovat, aby jsi uvěřil jen zázrakem, když toto neviditelné tajemství probíhá v tvých posvěcených rukách? Nebo tak se vytrácela tvoje víra, že již necítíš, jestli jsi katolík nebo protestant? Existuje pro tebe ještě pravda, můj katolický kněži, nebo stala se jen symbolem? Můžeš dnes uvěřit zázraku bez důkazů? Existuji pro tebe stále nadpřirozené věci v životě, nebo je úplně vymazal, nebo je může zahrnout? .

Ježíš Kristus, Syn Boží, je také vstal i pro tebe nebo je to také jen symbol? Na tento nejposvátnější z velikonočních dnů si opravdu musíš položit otázku, jestli ti slib, který jsi dal při svém svěcení, stále platí. V tomto věku se staneš nestálým a zeptáš se ostatních: "Co ty víříš? Dnes se přidáte k tomu:" "

Co vyvíříš, můj milý knězi synu? Víříš také, že Ježíš Kristus vstal z mrtvých? Budete-li také bránit svou víru? Často budete opuštěni a bude se na vás pronásledovat. Tehdy ti zeptám, milý knězi synu, ještě věříš i teď, když ostatní nad vámi smějí a odebírají vaši čest? Budete-li stále stát u svého Ježíše Krista, který vás vykoupil, a svědčit o něm?

Dnes se téměř nenajde žádný kněz, který by chtěl slavit Posvátnou obětní hostinu veřejně ve skutečném tridentském ritu. Ale jen tato je pravá obětní hostina, kterou Ježíš Kristus ustanovil všem kněžím v Velký čtvrtek.

Mohla být Posvátná obětní hostina ustanovená Ježíšem Kristem někdy mimo řád? Pak by tato obětní večeře již nebyla katolická. Potom by se také muselo tvrdit, že neodpovídá řádu. Zeptěte se sami, můj milý knězi synu, která obětní hostina byla od počátku vždy katolická a která nebyla v řádu.

Jakou lásku má dát? Je to největší láska, neboť dal svůj život za nás, aby nás vykoupil. Vše, co udělal z lásky k nám. Sedm svátostí, které ustanovil sám on, také vzešly z jeho lásky.

Ruky kněží jsou velkým darem pro nás. V těchto rukách sestupuje Ježíš, Syn Boží, aby se v nich proměnil. Okamžikem proměny se kněz stává jedním s Ježíšem Kristem. To je tajemství Boha a nikdy nebude zjistitelné. Musí zůstat tajemstvím. Je to a zůstane největším darem, který kdy v našem pozemském životě můžeme obdržet.

Tento dar bude od nás vzat, moji milovaní kněžští synové. Nemlčte již dále. Sjednote se a bojujte za pravdu. Nikdy nebudou mít tyto ruky svěcené kněží laici. Povolání kněze je jedinečné a není to zaměstnání nebo povolání. Kněz je vyvoleným Ježíše Krista. Proto, moji milovaní, buďte v úctě k knězi a přijímějte ústní přijímání klečící pouze z jeho rukou (pokud to zdravotními důvody není možné). V svatém přijímání se nám osobně Ježíš Kristus dostavuje. To je tajemství, ve kterém věříme jako katolíci křesťané. A právě toho chtějí od nás vzít. Je ještě dovoleno mlčet?

Ano, když vím, že je Ježíš Kristus přítomen s tělem a duší ve svatém hostii, přijímám ho již z úcty jen klečící. Chce být se mnou a já chci být spojený s ním. Po přijetí prosím buďte velmi tichí a společenství s Ním, protože věříte, že je v tobě.

Naopak to je, když hostii přijímám jen jako symbol Ježíše Krista. Pak cítím nic, pak odecházím prázdný. Vzniká ve mně prázdnota, protože mé touhy po pravém chlebu života nejsou uspokojeny. Pokud pochybuju o tomto divném tajemství, již nebývám katolíkem.

Ano, když zpochybním i jeden dogmat, už nebývám katolickým křesťanem. Je pro nás důležité, aby věčné pravdy byly svědčeny jako pravdy. .

Co je dnes pravda, když víra je zkreslována? Kde panuje lež, tam nemůže existovat žádná víra. Každý člověk vědí, kdy reaguje hříšně. Nechce to uvěřit, protože pak by musel změnit. Ano, možná musí dokonce změnit celý svůj život.

To je víra. Nelze žít v leži a očekávat šťastný život. Je podřízen závislostem a to může být nebezpečné pro každého člověka. Závislost vzniká touhou. Člověk tuží po pravdě. Protože lidská touha není uspokojena, hledají lidé cestu ven a často tak končí v závislosti.

Pokud jste zhřešili, moji milovaní křesťané, přijměte svátost smíření. Uvolní vás. Přijďte ke mně jako kájnoucí se hříšníci, neboť obnovím vás. Chci vám odpustit, protože čekám na to, aby jste přišli ke mně. Čekám s touhou po vaších kájících se srdech. Opakovaně chci vám odpustit, protože vědí, že zůstanete hříšní a nedokonalými lidmi. Já Ježíš Kristus chci vám odpustit, aby jste mě mohli přijmout s čistým srdečkem ve společenství..

Vím, že jste i tento druhý velikonoční den slavili se všemi poctami a slávou. Dosud neopustila vás touha prozrazovat pravdy a také za ně pracovat. Za to vám dlužím ze všech srdce poděkování. Bojujete za pravdu. Nikdy nepovolíte, aby kdo šířil lež a vy mlčeli. Dosud jsteždy bojovali.

Ale mnoho z mých autorit je nyní tichých v těch dnech, kdy se hřích oslavuje. Jednoduše říkají, že to odpovídá pravdě, přestože dávají přednost leži. To nelze vysvětlit a pokud to nelze vysvětlit, neodpovídá tomu pravda.

To je tak snadné v těchto nevěřitelných časech. Vše musí být zkontrolováno, protože zázraky nesmějí nastat. Nyní se dokonce zkoumá, zda nejsou životní zázraky Ježíše legendami nebo fantazií. Teprve poté lze uvěřit.

Moje děti, to už nemá nic společného s pravým katolickým vyznáním víry. Když je víra tak zploštěna, že musí být zkoumána na její pravdivost, již není tam pravá víra a rozkol již nastal.

A víra, která nemá pevnost v svátostech, není věrou. Vůbec neodpovídá Bibli. Je tak snadné říct: "nepotřebujeme soukromé zjevení, máme Bible." Těmto věřícím lze jenom říci: porovnejte tyto soukromé zjevení s Biblí, neboť jsou přidánky k Bibli pro současnost. Ale protože nemůžete v těchto soukromých zjeveních uvěřit, bráníte se jim a porovnáváte je s Biblí, kterou ani neznáte.

Jsem s vámi každý den a podpořím vás i při vašich pronásledováních. Jsem správný a pravdivý Bůh. Odhaluji vše, co odpovídá nespravedlnosti Odhaluji vše, co odpovídá nespravedlnosti Odhaluji vše, co odpovídá nespravedlnosti .

Ještě jste pronásledováni. Budete ještě muset zažít mnoho smutku a také zlosti. Ale jednou budete ti, kdo stojí na správné straně. Tehdy budeš obdivován, protože jste vytrvali. K tomu patříte, moji milí. Pokračujte v trpělivosti a svědčte o své víře a nemlčíte, když se hřích oslavuje. Zasahujte a ukážete, že máte Riseného Pána rádi ze všech srdce. Políbte jeho rány, i dnes na tento druhý velikonoční den a také všechny následující dni, protože Ježíš Kristus chce zažít vaši lásku. Poděkovává vám za tu lásku, kterou mu projevujete. Dokáže jí svou protiláskou jeho nezměrnou lásku k vám. Miluje vás stále a navždy ze všech srdce. Vždycky a všude je s vámi a nikdy vás nepustí samé.

To je víra, to je pravda a toto je tajemství, které nikdo nedokáže prohloubit.

Požehnávám vás nyní se všemi anděly a svatými, zvlášť také s vaší nebeskou Matkou a Královnou Vítězství, která všechny své bolesti a utrpení překonala, ve Trojici jménem Otce Syna i Ducha Svatého. Amen.

Vy, moji milovaní, stále ještě trpíte pronásledováním. Ale brzy budete obdivováni, protože svědčíte o tom, že Ježíš Kristus Syn Boží skutečně vstal z mrtvých, Alleluja. Amen.